Rozhovor · Články HKPJZ, Březen 2026

Poslanec Štěpán Slovák: Digitalizace nesmí zůstat jen rozpracovaným projektem

Poslanec Štěpán Slovák (ODS) poskytl našim novinám rozhovor, ve kterém hovoří o Portálu občana, podnikání a nefunkčním státu.

Pane poslanče, často říkáte, že stát už dnes má nástroje, ale neumí je pořádně využít. Co tím myslíte?

Typickým příkladem je Portál občana. Ten existuje, funguje, ale zdaleka nevyužívá svůj potenciál. Místo aby šlo o skutečně jednotné rozhraní pro komunikaci občana se státem, je to dnes spíš rozcestník. Stát má data, má technologie, ale neumí je propojit do jednoho funkčního celku.

Jak by podle vás měl Portál občana vypadat?

Jako skutečný vstupní bod ke státu. Občan by na jednom místě vyřídil své úřední záležitosti, sociální dávky, zdravotní pojištění nebo komunikaci s úřady. Bez obíhání institucí a bez opakovaného vyplňování stejných údajů. Nejde o vymýšlení nových portálů, ale ten stávající dotáhnout tak, aby opravdu fungoval. Součástí má být i využití umělé inteligence pro vyřizování jednodušších žádostí. Stát dnes zvládne digitalizovat formuláře, ale neumí ho vyřídit. To je zásadní rozdíl.

Vláda se digitalizací také ohání. V čem je její výsledek podle vás?

Rozdíl je v důslednosti. Digitalizace nemůže znamenat, že papír jen přesuneme do PDF. Pokud stát nějaké informace má, nesmí je znovu požadovat. To je základní princip, který zatím vláda nedokázala prosadit napříč úřady.

Velkým tématem jsou i daně a administrativa. Co by se mělo změnit?

Navazujeme na schválené jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, ale vláda zatím nedotáhla systém do konce. Bez jednotného inkasního místa zůstává celý proces zbytečně složitý. Cílem má být automatizace, aby stát daně spočítal sám a občan je jen zkontroloval. Dnes to bohužel pořád funguje opačně.

Jak do modernizace zapadají obce?

Obce potřebují funkční podporu při zavádění chytrých technologií. Inteligentní řízení dopravy, energie nebo služeb není luxus, ale nutnost. Stát by měl obcím nabídnout řešení, ne další metodiky a formuláře.

Dlouhodobým problémem jsou pomalé povolovací procesy.

A to je selhání státu vůči občanům i podnikatelům. Pokud úřad nedodrží zákonnou lhůtu pro vyjádření, nemůže se nic dít dál. Proto prosazujeme rozšíření tzv. fikce souhlasu, pokud se úřad nevyjádří včas. Pravidla musí platit i pro stát, který má dozorovat dodržování zákonů, jinak se nikam neposuneme.

Podnikatelé často říkají, že je stát přetěžuje. Co s tím?

Začněme u základů. Založení firmy musí být rychlé a plně online, ideálně prostřednictvím existujících digitálních nástrojů státu. Pokud to zvládneme, není důvod držet paralelní úřady a procesy. Digitalizace má vést ke zjednodušení, ne k dalším vrstvám systému.

Jak pomoci malým firmám?

Malé firmy potřebují klid na růst. Paušální režim a minimální administrativa do určitého obratu jim umožní podnikat bez strachu, že je zavalí povinnosti, které dnes sotva zvládají velké firmy.

A inovace a start-upy?

Pokud chceme konkurenceschopnou ekonomiku, musíme podporovat investice do moderních technologií, AI a inovací. Vyšší odpisy na výzkum, zaměstnanecké akcie nejsou výhody pro vyvolené, ale nástroj, jak udržet talent v Česku.

Co je podle vás hlavní problém současného přístupu vlády?

Nedotaženost. Projekty se spouštějí, ale nedokončují. Digitalizace se prezentuje, ale nepropíše do reality lidí a firem. Stát má sloužit. A dokud to nebude skutečně cítit v praxi, nemůžeme mluvit o moderním Česku.