„Opatření připravujeme tak, aby dopad na podnikání byl co nejmenší“

říká v exkluzivním rozhovoru Marcel Homolka, místopředseda představenstva Technické správy komunikací (TSK) Praha.

Praha je dlouhodobě vnímána jako jedno z nejvíce dopravně přetížených měst v Evropě. Jaké jsou podle vás hlavní příčiny současné situace?

Praha prošla výrazně vyšší poptávkou po mobilitě, než na jakou byla její infrastruktura historicky navržena. Klíčovým faktorem je velmi vysoká míra automobilizace. Na tisíc obyvatel připadá přibližně 758 osobních vozidel, což je v evropském kontextu nadprůměrná hodnota. Pro srovnání – ve Vídni je to zhruba 374 a v Berlíně přibližně 333 aut na tisíc obyvatel. Zároveň tento tlak v Praze dále roste, a to dlouhodobě meziročně přibližně o 2 až 5 tisíc vozidel (včetně nárůstu dojíždějících). V kombinaci s omezenými možnostmi rozšiřování kapacity komunikací to vytváří dlouhodobé systémové zatížení. Nejde o selhání jednotlivých řešení, ale o strukturální problém, který je potřeba řešit dlouhodobě a na základě dat.

Jak velký podíl na dopravních zácpách mají probíhající stavební práce a jakým systémem TSK provádí jejich koordinaci?

Stavební práce mají krátkodobě dopad na plynulost dopravy, ale z dlouhodobého hlediska jsou nezbytné pro udržení funkčnosti města. Bez oprav a modernizace by se technický stav komunikací i bezpečnost provozu postupně zhoršovaly.

Zároveň je důležité říci, že řada omezení není iniciována TSK, ale souvisí s pracemi správců inženýrských sítí – vodohospodářů, plynárenských společností, energetiků nebo telekomunikačních operátorů. Tyto zásahy jsou nezbytné pro chod města.

Přidanou hodnotou TSK vidím v její pozici koordinátora těchto aktivit. Opatření jsou připravována tak, aby dopad na podnikání i podnikatelské subjekty byl co nejmenší. Kde je to provozně podmíněně možné, pracujeme s etapizací a realizací nočních hodin, případně s časovým omezením prací mimo dopravní špičky. Je ale fér dodat, že koordinační systém má své limity. V poslední době se častěji setkáváme se situacemi, kdy dochází k nadzávaznosti více zásahů za účelem zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy, což může vyvolat dojem neplánované kumulace.

Havarijní zásahy jsou samozřejmě legitimním nástrojem v případech, kdy je ohrožena bezpečnost nebo provoz základních služeb. Pokud se ale tento režim používá nad rámec skutečných havárií, oslabuje to schopnost města plánovat, koordinovat a minimalizovat dopady na dopravu i podnikání.

Dopravní infrastruktura má zásadní vliv na fungování firem, obchodů i služeb. Jak TSK zohledňuje potřeby podnikatelů při plánování staveb?

Každý zásah do veřejného prostoru posuzujeme i z hlediska ekonomických a provozních dopadů. Sledujeme přístupnost provozoven, zachování zásobování i dopad na pěší provoz. U větších projektů je standardem fázování stavby, aby území zůstalo funkční po celou dobu realizace.

Pro podnikatele je klíčová předvídatelnost – tedy jasná informace o rozsahu, délce a režimu omezení. To považuji za základní manažerský parametr dobrého řízení staveb.

Setkáváte se při přípravě staveb s aktivním vstupem podnikatelské veřejnosti a jak s těmito podněty pracujete?

Ano, zejména prostřednictvím městských částí a místních samospráv. Podněty podnikatelů často upozorňují na konkrétní provozní vazby, které není možné z projektové dokumentace plně vyčíst.

Z pohledu řízení projektu je o cenné zpětné vazby, která pomáhá snížit riziko komplikací během realizace. Tyto podněty vyhodnocujeme z hlediska bezpečnosti, provozu a proveditelnosti a tam, kde je to možné, je zapracováváme.

Jak dnes funguje spolupráce TSK s magistrátem, městskými částmi a dalšími správci sítí?

Spolupráce je nastavena procesně. TSK úzce spolupracuje s magistrátem jako hlavním investorem, s městskými částmi při lokální koordinaci a se správci sítí při plánování zásahů. Základem jsou sdílené harmonogramy, datové podklady a pravidelná koordinační jednání.

Cílem je minimalizovat duplicitní zásahy, zkracovat dobu omezení a zvyšovat efektivitu investic do infrastruktury.

Jak by podle vás měla vypadat ideální dopravní infrastruktura Prahy z pohledu podnikatelů?

Z pohledu podnikatelů je klíčová spolehlivost a stabilita systému. Infrastruktura musí umožňovat plynulé zásobování, rozumné dojezdové časy a kvalitní alternativy v podobě veřejné dopravy. Stejně důležitá je kvalitní dopravní informace a transparentní plánování omezení.

Konzultujete TSK dopravní řešení s podnikatelskými svazy nebo Hospodářskou komorou?

TSK nevede přímou institucionální spolupráci s Hospodářskou komorou. Komunikace s podnikatelskou sférou probíhá prostřednictvím magistrátu hlavního města Prahy, který má s Hospodářskou komorou nastavený dialog na strategické úrovni.

Je současný dopravní model města udržitelný pro dalších 10–15 let?

V horizontu 10 až 15 let může Praha fungovat v zásadě jinak než dnes. Toho lze dosáhnout kombinací investic do kapacitní infrastruktury, zejména do kolejové dopravy, rozvoje inteligentních dopravních systémů a aktivního řízení dopravy na základě dat.

Pokud se podaří realizovat klíčové projekty, jako jsou nové tramvajové tratě nebo dostavba městského okruhu, může se dopravní situace stabilizovat. Zároveň je ale třeba říci, že žádný z těchto projektů nebude dlouhodobě řešen bez fungování samosprávy a bez pokračování v systematických opravách, modernizacích základní infrastruktury, kvalitní koordinaci staveb a důsledné práci s daty.

Udržitelnost dopravního modelu je tedy do značné míry otázkou schopnosti řízení kapacit a investic. Pokud budou tyto procesy fungovat, může se Praha posunout na úroveň nejvyspělejších evropských metropolí. Pokud ne, budou i sebelepší projekty narážet na provozní limity.