Marcel Dlask: V Česku se musí vyplatit vyrábět, investovat a inovovat

Jaké hlavní výzvy a priority bude muset česká energetika v následujícím období podle vás řešit?

Jsme na křižovatce důležitého rozhodnutí o budoucnosti a potřebách energetiky do budoucnosti. Energetika čeká největší výzva doby. Musíme uklidnit potřebu průmyslu, podnikatelského sektoru a domácností ve vztahu k energetické náročnosti, cenám energie a nové energetické mixu. Zcela zásadní je stabilita sítí, bezpečnost dodávek a dostatek vlastních zdrojů. Prioritou je bezpečná a levná energie pro podnikatelský sektor a pro domácnosti. Energetický mix musí být vyvážený a musí vycházet z dostupných domácích zdrojů. Základem bude česká jaderná energetika, která bude vhodně doplněna ostatními zdroji, jako je plyn, malé modulární reaktory a postupně se zvyšující podíl OZE. Můžeme se domnívat, že odstavení uhlí, ale dokud nebude spolehlivá a adekvátní alternativa náhrada, tak to dělat nelze. Jako MPO ve spolupráci s odbornou veřejností a dotčenými sektory připravujeme vyváženou energetickou koncepci, která bude silnou a bezpečnou pojistkou našeho průmyslu a zárukou cenové dostupnosti.

Je jádro podle vás prioritou? Považujete ho za čistý zdroj energie?

Jádro je za mě určitou čistou formou energie, která splňuje veškeré ekologické parametry. Jádro je zdroj, který do budoucna bude a už nyní je základem energetického mixu a SEKu v ČR. Rozvoj nových jaderných bloků a jeho rozšíření je důležitým faktorem pro vyvážení mezi řiditelnými a neřiditelnými zdroji. Dále připravujeme legislativní prostředí pro rozvoj malých modulárních reaktorů do budoucna.

Bude se někdy stavět hlubinné úložiště jaderného odpadu?

Určitě jednoho dne. Aktuálně je máme vytipována a probíhá geologický průzkum a technická příprava. Nyní je ve hře čtyři možná pět lokalit, o kterých si myslíme, že by vyhověly ke uskutečnění záměru. Předpokládáme, že někde kolem roku 2030 budou výsledky geologického průzkumu k vyhodnocení o nejvhodnější lokalitě. Celý projekt směřuje dle stanoveného harmonogramu do roku 2050.

Na Ministerstvu průmyslu a obchodu vznikla pozice zmocněnce pro start-upy. Co je možné v tomto směru očekávat?

Očekávat lze zcela jistě velkou podporu v této oblasti a velký posun. Vládní zmocněnec pro tuto oblast Martin Jiránek je odborník, který celé věci rozumí a je tím partnerem mezi MPO a podnikateli. Stejně tak to bude i v oblasti AI, kde byl jmenován Vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačenka. I z toho je patrné, jak velký důraz klade MPO na podporu a rozvoj nových technologií a proudu ve světě. Nesmíme v této oblasti zaspat a proto je nutné udržet krok se světem. Myslím si, že máme mnoho schopných a šikovných lidí, a jedním z úkolů ministerstva je připravit vhodné legislativní podmínky a podpořit je v jejich činnosti. Připravuje se startupový zákon, který zajistí zlepšení administrativního a investičního prostředí pro startupy. Podnikání chceme podporovat také prostřednictvím krajských inovačních center, zajišťováním přístupu k mezinárodnímu financování a podporu zahraničních expanze, mimo jiné i prostřednictvím podnikatelských misí ministra.

Jak byla vaše pracovní kariérní cesta až do role náměstka ministra?

Moje pracovní kariéra začala ve společnosti HUMECON a.s., která byla dceřinou společností Mostecké uhelné a.s. a zabývala se odvodňováním lomů a environmentálními službami pro hnědouhelné doly na Mostecku. Zde jsem pracoval 11 let a to na pozicích revírníka a poté vedoucího úseku. V roce 2009 jsem odešel na Ministerstvo zemědělství, kde jsem působil jako vedoucí pozemkových úřadů v Mostě a Chomutově. Zde jsem získal zkušenosti ze státní správy. V roce 2011 jsem uspěl ve výběrovém řízení na ředitele Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova a zde jsem pracoval čtyři roky. Vést takto velký podnik byla obrovská zkušenost. Naučil jsem se zde manažerským dovednostem a pochopil jak funguje podnik, který má přes 500 zaměstnanců a multimiliardový rozpočet. Po odchodu z dopravního podniku jsem se profesně vrátil do těžkého průmyslu a to do energetiky. Nastoupil jsem v roce 2016 do elektrárny Chvaletice jako správní ředitel, kde jsem působil až do konce minulého roku, s výjimkou mého působení poslance v Poslanecké sněmovně. Jako poslanec za SPD jsem nahradil zesnulého Jaroslava Baštu a mandát vykonával rok a půl.

Jaké jsou vaše priority a ambice, které byste chtěl v tomto volebním období realizovat?

Moje hlavní ambice je jednoduchá: aby český průmysl měl jistotu energie za rozumnou cenu a aby se u nás pořád vyplatilo vyrábět, investovat a inovovat. Bez toho nemáme konkurenceschopnou ekonomiku. Prioritou číslo jedna je energetika. Potřebujeme stabilní mix postavený na jádru, doplněný plynem a obnovitelnými zdroji tak, aby systém fungoval technicky i ekonomicky. Žádné ideologické experimenty. Dokud nemáme plnohodnotnou náhradu, nemůžeme si dovolit vypínat řiditelné zdroje jen proto, že to hezky zní. Zároveň musíme rozvíjet sítě, akumulaci a přípravu malých modulárních reaktorů. To jsou projekty na roky dopředu a je potřeba je držet pevně v rukou.

Druhá věc je konkurenceschopnost. Firmy dnes narážejí na drahou energii, pomalé povolování a přebujelou administrativu. Pokud chceme, aby investice zůstávaly v Česku, musíme zrychlit procesy, zjednodušit pravidla a dát podnikatelům předvídatelné prostředí.

A třetí oblast jsou inovace a startupy. Tady máme obrovský dluh. Chci dotáhnout změny, které umožní moderním firmám růst, zaměstnanecké akcie i lepší přístup ke kapitálu až po podporu AI a nových technologií. Stát má vytvářet podmínky, ne překážky. Sečteno a podtrženo, energie, průmysl, inovace. Všechno ostatní je servis.

Premiér Andrej Babiš slíbil více zahraničních cest zaměřených na ekonomickou diplomacii. Jaký jsou v tomto směru aktuální plány?

Ekonomická diplomacie pro mě není výlet do zahraničí. Každá cesta musí mít konkrétní cíl: zakázky pro české firmy, nové investice nebo otevření dveří na strategických trzích. Teď se soustředíme hlavně na technologicky vyspělé země a klíčové partnery v Evropě i mimo ni. Řešíme Německo kvůli energetice a průmyslové spolupráci, Spojené státy kvůli technologiím, startupům a inovacím, a další země tam, kde vidíme potenciál pro české firmy od strojírenství přes energetiku až po digitální řešení. Zásadní změna je v tom, že na cesty nejezdí jen politici. Vždy s sebou bereme konkrétní podniky a připravujeme B2B jednání. Cílem není podepsat hezké memorandum, ale dostat české firmy ke skutečným projektům. A po návratu následuje práce doma: follow-up, odstraňování bariér, pomoc s financováním. Jinými slovy, méně formálních návštěv, víc tvrdého byznysu.

Otázka na závěr: Kdybyste měl dnes začít podnikat, v jakém oboru by to bylo a proč?

To je vždy těžká otázka, ale myslím si že bych se věnoval nějaké výrobní činnosti. Něco hmatatelného tvořit, to by mě naplňovalo. Vidět jak vzniká finální výrobek od samého počátku, tedy od myšlenky přes výkresy a propočty až po samotnou výrobu – to by mě určitě zajímalo.