Noviny HKPJZ – Uhlí v české energetice: proč se bez něj zatím neobejdeme
Česká energetika stojí na pevných základech, které vznikaly desítky let. Jedním z takových základů jsou uhelné elektrárny. Přestože se o uhlí často mluví výhradně v negativních souvislostech, realita české energetické soustavy je složitější. Pokud chceme porozumět tomu, proč se otázka uhlí znovu dostává do popředí, je nutné vycházet z faktů, nikoliv z emocí.
Uhlí dnes v České republice stále zajišťuje přibližně třetinu výroby elektřiny. Společně s jadernými elektrárnami tvoří páteř energetického mixu. Na rozdíl od obnovitelných zdrojů (OZE) mají uhelné elektrárny jednu zásadní vlastnost: jsou plně řiditelné neboli jejich výkon lze efektivně korigovat a reagovat na potřeby elektrické rozvodné sítě.
Uhelné elektrárny mohou vyrábět elektřinu tehdy, kdy je skutečně potřeba – ve špičkách nebo při výpadcích jiných zdrojů jako jsou OZE, kdy zejména solární elektrárny průměrně 2–3 měsíce v roce elektřinu nejsou schopny efektivně vyrábět, a to z prostého důvodu vysoké oblačnosti. Jako nezbytné se tak ukazují především v zimě, kdy je rezidenční spotřeba elektřiny zároveň nejvyšší.
Stabilita sítě není samozřejmost
Elektrická síť není „zásuvka ve zdi“. Je to složitý systém, který musí neustále udržovat rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Pokud tato rovnováha selže, hrozí rozsáhlé výpadky, tzv. blackouty. Jeden takový ochromil část Česka v červenci loňského roku. V tomto konkrétním případě se zřejmě jednalo o mechanické selhání, ale díky nepředvídatelnosti OZE by bez uhelných elektráren mohlo dojít i k několika takovým měsíčním blackoutům ročně.
V posledních letech je jasné, že s rostoucím podílem nestálých zdrojů (vítr, slunce) roste i význam stabilních zdrojů, které dokážou síť „podržet“. Uhlí v tomto ohledu funguje jako pojistka energetické bezpečnosti.
Moderní uhelné elektrárny nejsou reliktem minulosti
České uhelné elektrárny dávno nejsou zastaralými provozy založenými na technologiích z minulého století. Většina z nich prošla významnou modernizací, která přinesla vyšší účinnost, odsiřování a výrazné snížení emisí pevných částic. Tyto investice už byly zaplaceny. Elektrárny existují, jsou připojené k síti a personálně zajištěné.
Z ekonomického pohledu dává smysl využívat existující infrastrukturu, dokud neexistuje plnohodnotná náhrada (alternativy plynu a jádru jsou realisticky desítky let daleko). Zavřít funkční elektrárny dříve, než máme stabilní alternativu, znamená zvýšit riziko dovozní závislosti elektřiny a jejich nepředvídatelných cenových skoků.
Energetika v době nejistoty
Svět vstoupil do období zvýšené geopolitické nejistoty. Spojené státy posilují svou globální roli, Rusko a Čína otevřeně pracují s energetikou jako s politickým nástrojem. V takovém prostředí není energetická soběstačnost luxusem, ale strategickou nutností.
Uhlí má jednu výhodu, kterou žádný jiný zdroj nemá: lze ho skladovat ve velkém množství a dlouhodobě. Zatímco plyn vyžaduje infrastrukturu a elektřinu zatím nelze skladovat v průmyslovém měřítku, uhlí lze navézt na roky dopředu. V dalším se podíváme na to, jaké jsou skutečné limity domácí těžby uhlí a proč samotné české zásoby už energetickou bezpečnost v dlouhodobém výhledu nezajistí.
Ing. Sven Havlíček
Předseda sekce energetiky a paliv
Hospodářské komory Praha jihozápad