Vládní energetická strategie obsahuje správné směry, zároveň však pracuje s opatřeními, která pouze přesouvají náklady z účtů za energie do státního rozpočtu, říká poslanec Róbert Teleky (KDU-ČSL). V rozhovoru pro naše noviny upozorňuje na rizika financování energetické transformace, budoucnost ČEZ i realistické možnosti Česka v debatě o emisních povolenkách.
Vláda slibuje řadu změn v energetice. Jak její plán hodnotíte?
Část opatření jde správným směrem, problémem je ale nedostatek konkrétních kroků i informací o nákladech. Energetická politika musí být postavena na ekonomické realitě. Každé opatření totiž nakonec někdo zaplatí.
Kde naopak vidíte kontinuitu a prostor pro shodu?
V posledních letech se podařilo držet odbornou spolupráci napříč politickým spektrem. Zákony jako LEX OZE nebo LEX plyn posílily bezpečnost dodávek i stabilitu soustavy. Pokud vláda přijde s odborně podloženými návrhy, podporu mít bude. To platí i pro investice do přenosových a distribučních sítí. Nemůžeme ale podpořit kroky, které jen přesouvají náklady do rozpočtu a vytvářejí falešná očekávání.
Jak se díváte na rozvoj obnovitelných zdrojů?
Obnovitelné zdroje do energetického mixu patří. Je ale nutné jejich rozvoj sladit s možnostmi sítí a investicemi do akumulace a řízení soustavy. Ideologický přístup je stejně škodlivý jako jejich úplné odmítání.
Jádro zůstává klíčovým zdrojem?
Ano, a je dobře, že zde existuje kontinuita mezi vládami. Nový blok v Dukovanech i příprava dalších bloků v Temelíně dávají smysl. Důležité je zapojení českého průmyslu i podpora vývoje malých modulárních reaktorů, pokud si chceme udržet technologické know-how.
Vláda slibuje levnější energie například převzetím poplatku za podporované zdroje státem. Pomůže to?
Reálně se energie nezlevní, náklady se jen přesunou z faktur do státního rozpočtu. Zaplatí je opět daňoví poplatníci. U domácností navíc takový krok zvýhodňuje ty s vyšší spotřebou, což není sociálně spravedlivé.
Jiná situace je u energeticky náročného průmyslu. Tam může převzetí části nákladů na podporu obnovitelných zdrojů pomoci udržet konkurenceschopnost českých firem. Plošné kompenzace pro všechny odběratele jsou ale dlouhodobě neudržitelné.
Existuje rychlá cesta ke snížení cen?
Krátkodobě by pomohlo snížení DPH, jak to udělaly některé evropské státy. Ve vládním programu ale tento krok chybí. Dlouhodobě ceny sníží jen investice do sítí a efektivnější fungování celého systému.
Často se diskutují emisní povolenky ETS2. Může je Česko odmítnout?
Realisticky ne. Můžeme vyjednávat úpravy a ochranu zranitelných skupin, ale nelze vytvářet iluzi, že evropské závazky neexistují. Nedohoda by mohla znamenat sankce nebo omezení evropských fondů.
Velkým tématem je také budoucnost ČEZ. Jak hodnotíte návrhy na jeho plnou kontrolu státem?
Myšlenka větší kontroly nad strategickou firmou je pochopitelná. Pokud by si ale ČEZ měl půjčit stovky miliard na výkup minoritních akcionářů, výrazně by se zadlužil a ohrozil schopnost investovat do sítí a do jaderné energetiky. Navíc by to vyslalo negativní signál investorům a oslabilo pražskou burzu.
Co může skutečně dlouhodobě zlevnit energii?
Dotace ceny nesnižují. Skutečnou cestou jsou investice do sítí a řízení soustavy, efektivní připojování nových zdrojů, dlouhodobé kontrakty na dodávky pro veřejný sektor a cílená pomoc zranitelným domácnostem místo plošných kompenzací.