Ondřej Kubín: Praha 4 chce být business-friendly čtvrtí

Mou základní politickou a manažerskou tezí je, že nejlepší podporou pro podnikatele je stabilní a předvídatelné prostředí. Nejsme radnice, která by byznysu uměle nalinkovala, co má dělat. Zároveň nechceme v přízemích našich domů prázdné výlohy nebo problémové prodejny, ale řemesla, kavárny a služby, které lidé skutečně potřebují. Proto děláme transparentní výběrová řízení a jsme vstřícní, například cenou nájmu, k projektům, které mají pro danou čtvrť přidanou hodnotu. Bohužel drobní živnostníci často tratí v konkurenci s velkými řetězci a často i přes příznivou cenu nájmu, odcházejí.

Takzvaně mít otevřené dveře pro mě není jen fráze. S řadou podnikatelů jsem v kontaktu osobně, elektronicky nebo přes příslušné odbory úřadu. Často mi píší velmi věcné postřehy, třeba že chybí místo pro zásobování nebo se v okolí hromadí nepořádek. To ihned řešíme, byť mnohdy narážíme na to, že se jedná například o pravomoc hlavního města, i pro nás je někdy složitější domluvit některé změny. Kromě toho pravidelně vyrážím do terénu. Nedávno jsme například na Spořilově nebo na Novodvorské řešili s majiteli obchodů dopady plánovaných rekonstrukcí. Zpětnou vazbu sbíráme také skrze naše digitální kanály a mobilní aplikaci. Mám v úmyslu rozjet model businessových snídaní se starostou, byť jak říkám, množství problémů podnikatelů přesahuje rámec mé působnosti, a jedná se spíše o legislativu a byrokracii podmíněnou zákony, tedy hlavním aktérem jsou zákonodárci.

Do investic letos směřujeme přes 550 milionů korun. Soustředíme se na snižování energetické náročnosti našich budov, mohutně investujeme do rozvoje a revitalizací veřejných prostranství, na kterých lze pak provozovat třeba venkovní zahrádky, či obecně vytváříme přívětivější prostředí pro život a podnikání v Praze 4. Zároveň to vše jsou projekty, které generují přímou poptávku po stavebních a řemeslných pracích. Naším cílem je městskou část nejen udržovat, ale sebevědomě ji rozvíjet, a to s maximálním ohledem na to, aby se peníze z rozpočtu promítly do kvality života a byznysu přímo v Praze 4.

Hospodářskou komoru vnímám jako naprosto nezbytného partnera. Jako starosta musím denně balancovat mezi potřebami rezidentů, ochranou veřejného prostoru a ekonomickým rozvojem. A právě hospodářská komora je pro nás tím pragmatickým hlasem, který připomíná, že bez fungujícího obchodu a služeb se z města stane jen mrtvá noclehárna. V současné době ladíme memorandum, kde bych rád s HK stvrdil partnerství.

Rozhodně ano. Přes naše rozsáhlé dotační programy podporujeme nejen sport a kulturu, ale také aktivní komunitní život. Právě z něj totiž těží lokální byznys nejvíce. Farmářské trhy, sousedské slavnosti, běžecké akce, to všechno jsou události, které dostávají lidi do ulic a generují přirozený pohyb potenciálních zákazníků. Navíc jsme vždy připraveni poskytnout záštitu nebo organizační součinnost akcím, které místní podnikatele propojují a pomáhají jim sdílet know-how. Zachránili jsme tradiční a oblíbené farmářské trhy na starém Spořilově nebo podpořili vznik farmářských trhů na Budějovické. Díváme se i do dalších lokalit, konkrétně třeba na Novodvorskou.

Stavba metra D je pro danou lokalitu obrovskou zátěží a plně si uvědomuji, jak moc to podnikatele na Pankráci bolí a v dalších lokalitách bude bolet. Praha 4 už ale v posledních letech několikrát prokázala, že umí zvládat obrovské zkoušky, ať už šlo o krizové řízení během záplav, nebo dopravní inženýrství při rekonstrukci Barrandovského mostu. Pokud jde o konkrétní formy pomoci, tak podnikatelům, kteří v lokalitě působí v našich nebytových prostorách jsme vycházeli vstříc slevou na nájmech, s jinými jsem se zase sešel a řešili jsme třeba formu vyvěšení reklamy na jejich podnik na plotu okolo stavby.

Otevření Dvoreckého mostu letos v dubnu vnímám jako jeden z největších logistických a byznysových impulsů pro naši čtvrť za dlouhou dobu. Před nedávnem jsem se přímo na rozestavěném mostě sešel se starostou Prahy 5 a shodli jsme se na jednom, a to že toto propojení otevírá obrovské možnosti. Pro podnikatele na Praze 4 se otevře silná spádová oblast celého Smíchova. Zejména pro sektor služeb, řemesel a gastronomie v Podolí, Braníku, bude to znamenat přirozený příliv nových zákazníků. Samozřejmě se zkrátí dojezdové časy některých linek autobusů a metra.

To je těžká a nikdy nekončící disciplína. Značná část komunikací a sítí nepatří městské části, což nás často staví spíše do role krizových vyjednavačů než suverénních pánů situace. Přesto naprosto tvrdě apelujeme na síťaře i magistrát, aby uplatňovali zdravý rozum a princip jednoho výkopu. Je absurdní, aby se na Spořilově rozkopala ulice kvůli plynu, zalila se betonem, a za pár měsíců se kopalo znovu. Podnikatel potřebuje jasný harmonogram. Prodlužování uzávěr kvůli chybějící koordinaci celoměstských institucí u mě velmi tvrdě naráží a tyto věci řešíme obratem.

Dopad bude jednoznačně pozitivní, pokud se rozvoj dělá koncepčně. Konkrétně tramvajové propojení z Pankráce na Budějovickou nechceme připustit, dokud nebude vyřešena náhrada stovek parkovacích míst, které by lokalita ztratila výstavbou tramvajové tratě. Vše musí být zasazeno do většího kontextu. Osobně jsem větším příznivcem a zastáncem rozvoje nových stanic a linek metra. Navíc by tyto náklady mohl stát zahrnout pod výdaje, které se započtou v rámci obranných výdajů NATO, konkrétně pod 1,5% výdajů pro širší bezpečnost, kam by výkladově metro spadalo jakožto masivní prostory pro kryt obyvatelstva a krizová logistika pro přepravu při paralýze pozemních komunikací během potenciálního válečného konfliktu.

Tuto ambici bezesporu máme. Dokazujeme to odpovědným rozpočtem a investicemi do bezpečnosti a kvality veřejného prostoru. Kde ale vidím velký prostor pro zlepšení, a říkám to zcela na rovinu, je rychlost některých agend, které spadají pod přenesenou působnost státní správy. Jako starosta nemohu úkolovat státní úředníky ve stavebním řízení, přestože mě, stejně jako podnikatele, byrokratická zkostnatělost státu frustruje. Hlavně toto vychází ze zpackaných novel a stavebního zákona. Naší jedinou zbraní je maximální možná digitalizace a zjednodušování těch procesů, na které jako samospráva dosáhneme. Zároveň ale musím zmínit třeba náš živnostenský odbor, který funguje nadstandardně, přičemž se denně potýká s náporem klientů.

Kačerov byl dlouho zanedbávaným místem na mapě Prahy, které nedoznalo od data svého otevření žádné změny. Lokalita degraduje a její proměna je stále jednou z mých priorit. Z hlediska revitalizace a nové zástavby je v hlavní roli developer, který tu vlastní pozemky a magistrát, resp. dopravní podnik. My, jako Praha 4 nemáme přímý vliv na vývoj v této lokalitě, jelikož se nejedná o naše majetky, ale velmi intenzivně podporujeme proměnu a kdykoliv je třeba vydat nějaké souhlasné stanovisko, jdeme tomu naproti. Velkou technickou překážkou proměny je nutnost po nějakou dobu stanici uzavřít, přičemž únosná varianta je někde okolo jednoho roku, tak jako u stanice Pankrác, ale proměna, kterou developer s dopravním podnikem plánuje, vyžadovala delší výluku, proto řeší i technické úpravy projektu. Takže projekt je připravován, byl i projednáván na naší Komisi územního rozvoje, a věřím, že se rozběhne příští rok. Co se týká veřejného pořádku, pravidelně místo kontroluje městská i státní policie, osobně jsem se mnoha kontrol účastnil, ale problém je podstav strážníků a policistů a nemohou tam být neustále, protože pak by chyběli jinde. Dalším problémem je nedostatek kompetencí a legislativních nástrojů policie, ale i obce, jak vykázat problémové osoby nebo jim zabránit, aby se v lokalitě sdružovali. Toto vyřeší revitalizace a projekt, který nad stanicí plánuje bytovou výstavbu a komerční prostory. Cílem je, aby se z Kačerova stalo důstojné místo, kudy nechcete jen proběhnout se zavřenýma očima, ale kde se bez obav zastavíte třeba na ranní kávu.

Sice jsem nyní starosta na plný úvazek, který mne maximálně vytěžuje, ale předtím jsem se mnoho let věnoval a podnikal v oblasti poradenství pro inovativní firmy. Konkrétně je mojí specializací odpočet na výzkum a vývoj, což je atribut, kterým si mohou společnosti snížit základ daně a ušetřené finance investovat do svého dalšího rozvoje. Téma velmi podrobně sleduji a třeba v lednu vstoupila v platnost další novela. Bohužel v minulosti se společnosti potkávaly s nepochopením u finančních úřadů. Namísto toho, aby stát podporoval a rozvíjel inovativní společnosti, tak na ně nahlížel jako na ty, co krátí daně. Inovativní společnosti jsou budoucností České republiky, a pokud chceme jako národ i jednotlivci bohatnout, musíme takovým společnostem vytvářet podhoubí. To je téma, kterému se nadále věnuji a chci věnovat.