Rozhovor · Články HKPJZ, Duben 2026

Šmucler: Skvělý lékař bez týmu je jako pilot bez letiště

Ve stomatologii často nerozhoduje, kdo má nejhezčí prezentaci, ale kdo správně odhadne, co bude standard za pět let, říká v rozhovoru prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

Stomatologie je často vnímána jako zdravotnictví, ale zároveň jde o podnikání. Jak se podle vás tyto dvě roviny prolínají?

Stomatologie není „živnost s vrtačkou“, ale zdravotní služba s velmi přísnými odbornými a etickými pravidly. Lékař má primárně léčit, ne maximalizovat zisk. Jenže nájmy, přístroje, materiály a mzdy se samy nezaplatí, takže ordinace musí zároveň ekonomicky fungovat. Je to tedy medicína pod tlakem reality — a někdy i reality velmi drahé.

Jaké jsou dnes největší podnikatelské výzvy pro soukromé zubní praxe v Česku?

Největší výzva je trojkombinace: drahé technologie, drahý personál a netržní ceny části péče. Stará ordinace „pan doktor, sestra a kartotéka ve skříni“ končí; dnes vyhrává tým, organizace a digitalizace. Zároveň se obor mění: ubývá klasického kazu u disciplinovaných pacientů a přibývá tlak na efektivitu, prevenci a složitější plánování. Kdo se nehýbe dopředu, ten vypadá moderně asi jako fax. A moc nevydělá.

Jak nákladné je dnes založit moderní zubní praxi a jak dlouho trvá návratnost investice?

Moderní praxe už není projekt za statisíce, ale spíš za jednotky až nižší desítky milionů korun — podle místa, velikosti a technologií. Když chcete kvalitní soupravy, sterilizaci, RTG, software, skener a rozumný komfort pro pacienty i tým, peníze mizí rychleji než zubní kámen po hygieně. Návratnost bývá velmi individuální, ale kdo má dobré místo, dobrý tým a dobrý koncept, může se dostat do rozumných čísel za několik let. Kdo nakoupí technologie bez nápadu, otevře si spíš showroom než fungující ordinaci. No a když zainvestuje někdo, kdo není zubní lékař a zubní lékař mu uteče, tak je to bankrot, který vidíme docela často.

Do jaké míry ovlivňuje úhradová politika pojišťoven podnikatelské prostředí stomatologů?

Dramaticky. Stačí se podívat na konkrétní čísla: v roce 2026 je příspěvek pojišťovny na nevrstvenou fotokompozitní výplň 900 Kč a u částečně hrazeného ošetření kořenového kanálku 1 300 Kč za kanálek; zbytek často doplácí pacient. To krásně ukazuje, že stomatologie není čistý trh, ale obor, kde ekonomiku silně formuje stát přes úhradová pravidla. Za tyto částky je jen minimální marže.

Nedostatek zubařů je často diskutované téma. Jak tento problém dopadá na podnikání v oboru?

ČSK eviduje 8950 aktivních zubních lékařů v roce 2026, takže problém není jen počet, ale hlavně rozmístění a způsob práce. Mladí lékaři logicky chtějí tým, technologie a normální život, ne být sami v obci, kde přes den nikdo není. To znamená, že porostou větší praxe a centra, zatímco osamělý model bude spíš výjimka. Je to jako s kiny a obchody – také už nejsou na každé vesnici a lidi upřednostňují spíše lepší nabídku v obchodní čtvrti a tam je i stomatolog. Nedostatek zubařů je tedy často spíš nedostatek zubařů tam, kde by je někdo chtěl, a za podmínek, které oni nechtějí.

Stomatologie není čistý trh, ale obor, kde ekonomiku silně formuje stát přes úhradová pravidla.

Jak náročné je dnes najít kvalifikovaný personál – nejen lékaře, ale i asistenty či hygienisty?

Velmi náročné. A upřímně: dnes už nestačí sehnat jen zubaře, protože dobrá ordinace stojí na celém týmu — sestře, hygienistce, recepci, někdy i koordinátorovi provozu. Skvělý lékař bez týmu je jako pilot bez letiště. Kdo má dobré lidi, má dnes obrovskou konkurenční výhodu.

Jak velký vliv mají nové technologie – digitalizace, AI, 3D tisk – na efektivitu a byznys stomatologických ordinací?

Obrovský. Stomatologie patří k nejrychleji se měnícím částem medicíny a to, co je jinde ještě konference, je u nás už běžný provoz: digitální otisky, navigovaná chirurgie, CAD/CAM, 3D tisk i AI v diagnostice. Tyto nástroje zvyšují přesnost, zrychlují práci a zlepšují komunikaci s pacientem. Ale platí staré pravidlo: technologie sama nevydělává, vydělává až dobrý lékař s dobrým týmem.

Musí dnes být stomatolog zároveň i „manažerem inovací", aby obstál na trhu?

Pokud chce dělat špičkovou stomatologii, tak ano. Nemusí sám programovat umělou inteligenci, ale musí poznat, co je skutečný pokrok a co jen drahá hračka. Ve stomatologii často nerozhoduje, kdo má nejhezčí prezentaci, ale kdo správně odhadne, co bude standard za pět let. Jinými slovy: zubař dnes musí umět nejen vrtat, ale i vybírat budoucnost. Laický podnikatel nemá v souboji se stomatologem šanci.

Jakou radu byste dal mladým stomatologům, kteří chtějí začít podnikat?

Aby nezačínali podnikáním, ale řemeslem. Nejdřív být opravdu dobrý lékař, až pak stavět firmu. Účetnictví se dá naučit, leadership se dá doučit, ale odborná pověst se buduje dlouho a ztrácí rychle. A druhá rada: nezačínat sám za každou cenu — dobrý tým je dnes často lepší investice než druhé křeslo.

Kdybyste dnes začínal znovu, dělal byste něco jinak?

Zásadně ne. Česká stomatologie po roce 1990 využila svou šanci mimořádně dobře a technologicky se dostala velmi vysoko. Možná bych ještě dřív sázel na větší celky, týmovou práci a digitalizaci. Ale směr bych neměnil — v zubech jsme moderní země, a to není v Evropě vůbec málo. Stomatologie je pýchou Česka. Ve všeobecné medicíně je větší „bezplatnost“, ale na lékaře se déle čeká a umírá se rychleji než v Německu. Stomatologie na úrovni Německa je.