Filip Fingl: Kvalitou výzkumu za světem nezaostáváme. Chybí nám však sebevědomí
Máme špičkový výzkum a silné technické univerzity se špičkovými výsledky. Chceme být mostem mezi světem vědy a byznysu, říká člen představenstva Hospodářské komory Praha Jihozápad a zakladatel společnosti IP Lab Ventures Filip Fingl.
Máte zkušenosti z korporací, startupů i investic. Co vás přivedlo do představenstva Hospodářské komory Praha Jihozápad?
Potřeba přestat si stěžovat a začít něco dělat. Vidím, jak moc chybí propojení vědy, byznysu a investic na regionální úrovni. HK Praha Jihozápad je konkrétní místo, kde to lze změnit přímou spoluprací s firmami, univerzitami a dalšími aktéry, ne prohlášeními shora.
Jakou roli chcete v HKPJZ sehrát jako předseda sekce vědy, výzkumu a transferu?
Chci být mostem mezi světy, které spolu mluví méně, než by měly. Univerzity mají špičkové výsledky, ale nevědí jak je převést do praxe. Firmy řeší problémy, na která vědecká řešení existují, jen o sobě nevědí. Moje role je spojovat a stavět situace, kde vyhrává zakladatel, univerzita i investor.
Česká republika má kvalitní vědce, ale často se mluví o slabém transferu do praxe. Kde je podle vás hlavní problém?
Peníze do výzkumu máme. Co chybí, jsou programy cílené na komerční část cesty, tedy na moment, kdy výsledek výzkumu potřebuje přerůst ve firmu. Existující nástroje buď na tuto fázi nedosahují, nebo jsou administrativně tak náročné, že pro začínající tým použitelné nejsou. Projekty pak neumírají proto, že jsou špatné, ale proto, že nemají správnou podporu ve správný čas.
Proč se v Česku stále nedaří proměňovat více vědeckých nápadů v úspěšné firmy a produkty?
Většina nápadů zemře v údolí smrti mezi výzkumem a prvním komerčním uplatněním. Chybí kapitál, silné komerční zastřešení a institucionální podpora. Soukromý rizikový kapitál do raných fází nechce vstupovat a veřejné programy sem nedosahují. Tuto práci musíme dělat zdola, projekt po projektu. Žádná iniciativa shora to za nás neudělá.
Co konkrétně dnes chybí propojení mezi univerzitami, výzkumem a byznysem?
Kanceláře pro přenos technologií jsou pod potřebnou kapacitou a vědci často nechápou svou vlastní roli. Kancelář jim může pomoci, ale projekt za ně neudělá, iniciativa musí přijít od nich. Chybí také kapitál ve správný čas a zkušenost s navigací pomezí mezi veřejným a soukromým financováním, což je složité a riskantní území, přestože právě tam se dnes odehrává to nejdůležitější.
Jaké zkušenosti z vaší firmy IP Lab Ventures chcete přenést do prostředí Hospodářské komory?
Praktickou zkušenost s prací se spinouty v nejranějších fázích a s tím, jak přivést první investici, než je projekt připravený v klasickém slova smyslu. Aktuálně pracujeme na spuštění fondu zaměřeného na investice do spinoffů a spinoutů v rané fázi, který by tuto mezeru měl přímo zaplnit. Prostředí se musí budovat zdola. Úspěšné příklady přesvědčí víc než jakýkoliv dokument.
Co vás naučilo působení v Dáme jídlo během období rychlého růstu firmy?
Že chaos je součástí růstu, ne výjimka. Naučil jsem se rozhodovat rychle s neúplnými informacemi a pochopit, jak zásadní je kultura firmy ve chvíli, kdy se vše mění.
Jak se liší řízení startupu od práce v investičním nebo poradenském prostředí?
Rozdíl je diametrální. Investoři a poradci nahlížejí na svět skrze prezentace a tabulky, ale realita startupu je jeden velký chaos, ve kterém se musíte zorientovat a tvrdě exekuovat ve velké nejistotě. Data nemáte, čas není, práce je hromada. Tato zkušenost je pro práci se zakladateli nenahraditelná.
Co jste si odnesl z působení v Boston Consulting Group a Rockaway Capital?
BCG naučí, jak přemýšlet a rychle se zorientovat ve složitém problému. Ale ta práce je čistá, pracujete na dobře definovaných problémech, které se dají rozložit do kolonek. Rockaway ukázal, že realita je jinde. Provoz, práce s lidmi, každodenní chaos, to je jiný svět. A i když jste zodpovědný za strategii, musíte tu realitu zásadně vnímat. Jinak strategie zůstane jen hezký dokument.
Jaké vlastnosti musí mít dnes úspěšný technologický startup?
Hluboké pochopení problému zákazníka, ne zamilovanost do vlastní technologie. Schopnost měnit směr bez ztráty soustředění. A tým, který vydrží, protože deep tech je dlouhý běh na vzdálenost.
V Dáme jídlo jsem se naučil, že chaos je součástí růstu
Má Česko podle vás dostatek kapitálu pro inovativní a technologické firmy?
Určitě ne. Venture capital ekosystém roste, ale v porovnání se západem je kapitálu stále málo. Pro early stage vědecké spinoffy je ho opravdu minimum a často ho musíme hledat jinde. Jeden z našich projektů aktuálně financujeme ze Spojených států. S IP Lab Ventures chceme tuto situaci zlepšit a věřím, že při správném rozvoji je český ekosystém schopen přilákat výrazně vyšší investice.
Co dnes investoři nejvíce hledají u mladých technologických projektů?
Tým, vždy na prvním místě. Pak jasnost problému a důkaz, že trh existuje. U deep tech hrají roli jiné dimenze než u digitálních startupů. Klíčová je komerční validace, škálovatelnost a ochrana duševního vlastnictví. A nemusíte stavět jednorožce. Deep tech projekt může rychle vybudovat zdravou ziskovou firmu s reálným přínosem pro ekonomiku, a to je stejně hodnotný cíl.
Jaké technologické nebo vědecké trendy budou podle vás v příštích letech nejdůležitější?
Aplikace umělé inteligence v konkrétních oborech, od vývoje materiálů přes automatizaci po medicínu. Energetika, chemické procesy, biotech, robotika, lasery, optika. Máme silné oblasti, kde jsme konkurenceschopní. Loni jsem byl na Massachusetts Institute of Technology a mohu potvrdit, že kvalitou výzkumu za světem nezaostáváme. Chybí přemosťující kapitál, komerční drive a sebevědomí. A nelze opomenout dual use aplikace, kybernetická bezpečnost nebo drony, kde bude zájem rychle růst.
Může být Česko silným hráčem v oblasti deep tech a inovací i v evropské konkurenci?
Ano, a nemyslím to jako prázdné přání. Máme špičkový výzkum a silné technické univerzity. Mladí vědci dnes chtějí, aby se jejich práce dostala do reality. Je na nás, abychom jim to pomohli realizovat. Nové spinoffy a inovace ve firmách jsou jeden z mála růstových vektorů české ekonomiky, které lze nastartovat v řádu několika let.
Jak mohou malé a střední firmy více využívat inovace a spolupráci s výzkumnými institucemi?
Začít malými kroky. Stačí oslovit laboratoř s konkrétním provozním problémem. Mnoho výzkumníků hledá aplikační partnery a reálná data. HK může být zprostředkovatel, který tuto spolupráci iniciuje a strukturuje tak, aby nebyla administrativně nákladná.
Co by pro podporu startupů, vědy a moderních technologií měla dělat Hospodářská komora?
Pravidelně propojovat firmy s výzkumníky kolem sdílených témat. Aktivně zastřešovat konkrétní projekty a sbírat poptávky od firem. Prosazovat jednodušší podmínky pro zakládání spinoutů. A být hlasem regionálních firem vůči státním institucím tam, kde malá firma sama nedosáhne.
Jak důležitá je dnes schopnost firem rychle inovovat a přizpůsobovat se změnám trhu?
Je to podmínka přežití, ne konkurenční výhoda. A rychlost přizpůsobení závisí na kultuře firmy, ne na její velikosti.
Jaké největší chyby dělají začínající podnikatelé při budování technologických firem?
Zamilují se do technologie místo do problému zákazníka. Budují příliš dlouho bez zpětné vazby z trhu. A podceňují, jak dlouho všechno trvá. V deep tech je specifická past: technická platnost není totéž co komerční platnost.
Co byste chtěl během svého působení v HKPJZ konkrétně prosadit nebo vybudovat?
Funkční mechanismus, přes který se výzkumné výsledky dostávají k firmám jako příležitost, ne jako nabídka čekající, jestli se někdo ozve. A chci, aby sekce vědy a výzkumu přestala být dekorativní funkcí. Nejsilnějším argumentem budou úspěšné vědecké firmy, které v regionu vzniknou.
Jaký vzkaz byste dnes poslal mladým podnikatelům, vědcům a studentům, kteří chtějí své nápady přetavit v úspěšný podnik?
Začněte dřív, než budete připraveni. Najděte průvodce, který to prožil. A hlavně se nebojte. Nestyďte se za to, co děláte dobře a v co věříte. Selhání je součást podnikání, ne důvod k zastavení. Vydělávat peníze na dobré technologii není kompromis, je to důkaz, že vaše řešení má hodnotu.